Smažený kapr s bramborovým salátem je pro většinu Čechů symbolem Štědrého dne. Tak starý, jak vypadá, ale není. Tradice kapra se podle ní rozvinula během 20. století a plně se ukotvila až v jeho druhé polovině, říká etnoložka Daniela Záveská z Národopisného muzea Národního muzea. Prošli jsme, co o vánočním jídle říkají historici a průzkumy.
| Kdy | Co bylo na štědrovečerním stole | Podle koho |
|---|---|---|
| Raný novověk | Kapr jen u bohatých. Chudí jedli kubu z krup a hub nebo hrách | historik Martin Franc |
| 19. století | Kapr načerno se sladkokyselou omáčkou ze švestek a perníku, hlavně v měšťanských rodinách | Právo, CNN Prima News |
| 1924 | První tištěný recept na bramborový salát, ještě bez majonézy | CNN Prima News |
| První republika | Kádě se živými kapry v pražských ulicích, kilo kolem roku 1932 za 12 Kč | Právo |
| Po roce 1945 | Smažený kapr se salátem se stává běžnou večeří | Národní muzeum, Právo, CNN Prima News |
| 2025 | Kapr je hlavním jídlem jen ve 36 % domácností, dohánějí ho řízek a losos | průzkum Home Credit |
1. Jedli naši předkové na Štědrý den kapra?
Většinou ne. Kapr byl podle historika jídla Martina France z Masarykova ústavu Akademie věd hlavně městský zvyk. V novověku stála libra kapra, tedy zhruba půl kila, dvakrát tolik co libra hovězího, takže vánočního kapra si mohly dovolit jen vyšší vrstvy. Ryba se na Štědrý den hodila, protože se postilo a maso se nejedlo. Pro většinu lidí ale byla drahá.
Chudé rodiny jedly vydatná jídla bez masa. Typická byla kuba z krup a sušených hub, jako pochoutka se podávala pučálka z naklíčeného hrachu. K tradičním postním jídlům patřila i luštěninová polévka, třeba štědrovečerní hrachová polévka.
2. Jak se kapr připravoval, než se začal smažit?
V 19. století se kapr na Štědrý den podle deníku Právo podával vařený v tmavé sladkokyselé omáčce ze sušených švestek, perníku a rozinek, tedy jako kapr načerno. Obalovaný smažený kapr se objevuje už v kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové, na Štědrý den se ale začal podávat až za první republiky. Z hlavy a kostí se dodnes vaří kapří polévka.
3. Odkdy patří ke kaprovi bramborový salát?
První tištěný recept na bramborový salát vydala v roce 1924 Marie Janků-Sandtnerová, ještě bez majonézy. Ke kaprovi se salát na Štědrý den podle Práva běžně podává až od 50. let. Verze s majonézou je podle Martina France s velkou pravděpodobností velmi pozdní, možná až poválečná inovace, obdoba svátečního novoročního salátu z Ruska, který byl původně luxusní, s langustami. Přesný původ bramborového salátu ale historici neznají a prameny se v datech rozcházejí.
4. Proč se stály fronty na kapry?
Kádě se živými kapry stály v pražských ulicích už za první republiky. Kolem roku 1932 stálo kilo kapra 12 Kč. V prvním roce druhé světové války se na kapry podle Práva stálo ve frontách až šest hodin. V dalších letech už ryby nebyly k sehnání téměř vůbec, a přesto na ně nebyly potravinové lístky.
Dnes je půlený kapr v letácích už v listopadu. Albert ho má tento týden za 21,90 Kč za 100 g, Penny bude 23. a 24. 11. prodávat mraženého půleného kapra za 14,99 Kč za 100 g. Živé kapry stánky prodávají až před svátky. Loni stál nejprodávanější kapr podle Novinek 119 až 129 Kč za kilo, v Praze a velkých městech až o 30 Kč víc. Aktuální ceny najdete ve Slevách, postup v receptu na smaženého kapra.
5. Vyhrává dnes kapr, nebo řízek?
Kapr ztrácí. Podle průzkumu Home Credit zveřejněného v prosinci 2025 na vzorku 1 000 lidí je kapr hlavním jídlem štědrovečerní večeře jen ve 36 % domácností. Nejvíc se drží v Jihočeském a Moravskoslezském kraji (48 %) a u lidí od 56 do 65 let (44 %). Mladí a Pražané častěji volí řízek nebo lososa.
Řízek s bramborovým salátem porazil kapra už v průzkumu Instant Research pro Bohemia Sekt v roce 2021, i když jen o několik hlasů. Z mladých lidí si ho vybralo 53 %. Podle dat velkého obchodního řetězce, která zveřejnil Svaz obchodu a cestovního ruchu, měly řízek na Štědrý večer 2024 skoro tři čtvrtiny domácností, nejčastěji kuřecí nebo krůtí. Ani řízek přitom není úplná novinka: podle Martina France se rozšířil s tím, jak Vánoce ztrácely náboženský charakter, viditelně už za první republiky a ještě víc po válce.
6. Jak staré je vánoční cukroví?
Mladší, než by se zdálo. Ve Vzorné české kuchařce z roku 1900 ještě oddíl s cukrovím není, upozorňuje historička jídla Jitka Rákosníková. Drobné cukroví se na vánoční stoly rozšířilo až po první světové válce. Jednotlivé druhy jsou ale starší: nejstarší zapsaný recept na linecké těsto pochází z roku 1653 a jméno má podle rakouského Lince. Vanilkové rohlíčky mají kořeny v Rakousku a perníčky se spojují s Norimberkem, kde se kořeněné medové pečivo zmiňuje od konce 14. století. Jak vypadalo skromné cukroví v době první republiky a po válce, ukazuje recept na chlebové cukrovinky.
7. Co z vánoční večeře nejčastěji končí v koši?
Právě bramborový salát. Podle průzkumu STEM/MARK pro Too Good To Go uvedlo, že ho o Vánocích vyhazuje, 52 % dotázaných. Následuje chléb (50 %) a sladkosti (38 %). Pomůže dělat salátu méně a zbytky využít, tipy najdete v článku Jak méně vyhazovat jídlo.
Jak naplánovat štědrovečerní večeři s FoodHackem
Recepty na kapra, salát i cukroví najdete v Receptech i s cenou surovin z aktuálních letáků. Kapra, brambory a majonézu hledejte ve Slevách, kde je během Vánoc celý vánoční nákup pohromadě. V jídelníčku si naplánujete svátky a nákupní seznam podle počtu lidí, takže salátu nebude zbytečně moc.






