Jak méně vyhazovat jídlo a ušetřit? Nejdřív je dobré vědět, kolik ho vlastně vyhodíme. Kolik jídla končí v koši, záleží na tom, jak se měří. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně tři roky vážili odpad brněnských domácností a došli k 36,4 kg jídla na člověka za rok. Na sídlištích je to dokonce 53 kg. Když se lidí zeptáte, tipnou si méně než polovinu: v dřívějším měření si respondenti odhadli 15,4 kg, ale v jejich popelnicích bylo 33 kg.
| Výzkum | Jak se měřilo | Vyhozené jídlo na osobu a rok |
|---|---|---|
| Mendelova univerzita, 3 roky | vážení odpadu domácností v Brně | 36,4 kg |
| Mendelova univerzita, sídliště | vážení odpadu | 53 kg |
| Nováková, Hák, Janoušková (2021) | týdenní kuchyňské deníky 403 domácností | 57 kg |
| Akademie věd | odhad samotných lidí | 15,3 kg |
Kolik peněz Češi vyhodí za jídlo?
Podle průzkumu Ipsos pro Nesnězeno vyhodí průměrný Čech jídlo za 4 636 Kč ročně. Lidé mezi 36 a 44 lety, kteří nakupují pro rodiny, vyhodí jídlo za víc než 6 000 Kč. Pro srovnání: podle ČSÚ utratí průměrný Čech za potraviny a nealkoholické nápoje 40 071 Kč ročně. Do koše tak jde zhruba každá devátá koruna.
Co Češi vyhazují nejčastěji?
Nejvíc končí v koši ovoce a zelenina, pečivo a zbytky uvařených jídel. Nejčastějším důvodem je, že se jídlo zkazí, a hned potom, že uvaříme víc, než sníme. Podle studie Novákové a kolegů by se dalo předejít 59 % vyhozeného jídla. Zbytek jsou slupky, kosti a jiné nejedlé části.
Jednočlenné domácnosti vyhodí 1,4 kg na osobu týdně, čtyřčlenné jen 0,83 kg. Kdo vaří pro jednoho, má s plýtváním největší potíž, protože balení v obchodě jsou často na víc porcí.
Sedm tipů, jak méně vyhazovat
- Naplánujte si týden. Kdo ví, co bude vařit, kupuje jen to, co spotřebuje. Plán na celý týden vám ve FoodHacku sestaví jídelníček.
- Nakupujte se seznamem. K jídelníčku ve FoodHacku dostanete nákupní seznam, který si v obchodě odškrtáváte, a můžete ho poslat i přes WhatsApp nebo SMS. Co na seznamu není, do košíku nepatří.
- Akce jen na to, co uvaříte. Polovina lidí si podle průzkumu MNForce dělá zásoby zboží v akci. Výhodná cena se nevyplatí, když půlka skončí v koši. Výjimkou je to, co vydrží nebo jde zamrazit: máslo, maso, mouka, cukr.
- Vařte ze zbytků. Okoralý chléb se hodí na topinky nebo knedlíky, měkká jablka do koláče, zelenina do polévky. Inspiraci najdete v receptech.
- Pečivo mrazte. Pečivo je nejčastěji vyhazovaná potravina. Rohlíky a chléb nakrájený na plátky se rozmrazí za pár minut.
- Čtěte data správně. „Spotřebujte do“ hlídá bezpečnost, „minimální trvanlivost do“ jen kvalitu. Jogurt, těstoviny nebo rýže bývají po tomto datu často v pořádku.
- Méně porcí. Nejčastější důvod plýtvání je, že uvaříme moc. V jídelníčku FoodHacku si nastavíte počet porcí a množství i nákup se přepočítají.
Kolik se dá ušetřit?
Když ušetříte na akcích a zároveň přestanete vyhazovat, sčítají se dvě úspory. Kdo omezí plýtvání o polovinu, ušetří podle průměru Ipsosu přes 2 300 Kč na osobu ročně, čtyřčlenná rodina přes 9 000 Kč.